Přechody pro chodce Pražská x Nerudova a Pražská x Puklicova jsou v dlouhodobém přehledu nehodovosti chodců na prvních dvou místech. Ve městě není horšího místa pro chodce než jsou tato. Možná jen Husova třída mezi Mariánským a Dlouhým mostem se tomu blíží.
Za roky 1999 až 2020 se zde stalo 62 nehod s účastí chodců a 5 nehod s účastí cyklistů, z toho 59 a 4 zaviněny řidičem. Dlouhodobý průměr je 3 nehody ročně. Prakticky všechny nehody zde jsou typu tzv. osobní nehody, tedy nehody s následky na zdraví. Přechod Nerudova 26 nehod s následky 6 těžkých a 22 lehkých zranění, přechod Puklicova 41 nehod s následky 2 usmrcení, 5 těžce a 35 lehce zraněných. V posledních letech (2015 – 1.5.2022) se zde stalo celkem 15 nehod (1 usmrcený, 3 těžce a 12 lehce zraněných).
Příkladmo:
4.1.2022 dívka 13 let –- lehké zranění,
5.6.2020 dítě 4 roky s matkou – lehké zranění,
3.8.2020 žena – těžké zranění,
11.1.2017 muž – usmrcení,
27.6.2016 žena – těžké zranění,
9.4.2015 – muž těžké zranění a dalo by se pokračovat. Vše z dat, která má město k dispozici v rámci vyhodnocení nehodovosti.
Porovnávat rok 2021, kdy bylo téměř vše zavřené, zejména školy, provoz slabý není zcela na místě.
Dle normových požadavků je neřízený přechod přes čtyřpruhovou komunikaci nepřípustný. Proto se již asi čtyři roky připravuje řešení pomocí světelné signalizace, a to nejen zde, ale i na sousedních přechodech – U Trojice a u Staroměstské.
K seřízení intervalů světelného signalizačního zařízení.
Co si pod tím představit? Interval je doba – délka volna. Ta je proměnná, dle intenzit dopravy. Všechny křižovatky máme dynamické, to znamená že reagují na poptávku z čidel (videokamera, radar, smyčka ve vozovce) a na tlačítka chodců, nyní už i na přihlášení vozidel MHD. Různé délky cyklů signalizace – ranní, odpolední, sedlo, víkend máme po celém městě již asi deset let.
Koordinace SSZ – v případě koordinovaných tahů (ve městě asi 15) musíme délku cyklu držet konstantní na všech křižovatkách v koordinaci, a to podle nejzatíženější křižovatky. Jinak se nám koordinace rozklíží.
Koordinace přechodů a křižovatky – ta je vždy zajištěna pro přímý směr, zde rovně po Pražské. V případě výjezdu z Pekárenské nikoliv.
Nemůžeme zajistit koordinaci pro všechny směry, to je fyzicky nemožné. Světelná signalizace zaručí, že chodci budou přecházet pouze jednou za 80 sekun na dobu cca 10 sekund, po zbytek cyklu (cca 60 sekund) zde bude volno pro vozidla. Nikoliv tak, jako dnes, že přechází po jednom každých deset vteřin a řidiči zastavují střídavě v jednom či druhém pruhu. Jedná se o zásadní bezpečnostní prvek na přístupové cestě od zastávek MHD ke školám v oblasti ulic Nerudova a Čéčova.
Podchod – diskuze nad nevyužívaností podchodu (když byl ještě otevřen) je spíše marná. Takový je stav. Pokud se proti sobě postaví vlakové nádraží a autobusové nádraží, a nepropojí se vzájemně pod / nad úrovňově přímo z budovy do budovy, budou lidé vždy přebíhat/přecházet.
Poznámka pod čarou.
Opakovaná tvrzení o největším počtu semaforů na počet obyvatel a o nejdelší době strávené v kolonách nejsou pravdivá.
Jak se asi ten čas v kolonách spočítal? Zpráva zní, že ročně ztratí řidiči v kolonách 19 hodin. Zkusil si to někdy někdo vydělit počtem pracovních dnů za rok? Vychází to na 5 minut denně. To snadno odstojíme na dvou křižovatkách.
Jsme nejmenším krajským městem co do katastrální plochy území, ale s téměř 100 tisíci obyvateli, a navíc bez obchvatu a bez dálnice. To má samozřejmě velký vliv na dopravu ve městě.